Rotterdamský Desiderius Erasmus

Erasmus Rotterdamský patří k předním evropským humanistům období renesance a často je uváděn jako první mezi nejvýznamnějšími. Jeho literární působení je nesmírně široké a přesahuje díla mnohých učenců té doby. Byl teologem, filozofem, spisovatelem, překladatelem a především pravým člověkem své doby, který ostatní vysoce převyšoval svým rozhledem a vtipem. Kladl důraz na vzdělání a vysmíval se formalismu. Vyzdvihoval význam dědictví antiky. Svými současníky byl nazýván „knížetem humanistů“.K jeho nejznámějším dílům patří Chvála bláznivosti (Encomion Moriae id est Stultitiae laus; satirické zrcadlo tehdejší společnosti a poukaz na její chyby), Adagia (čili soubor přísloví a rčení), Proti barbarům (Antibarbari; kritika nevzdělanců, zde jsou shrnuty jeho hlavní životní postoje) a další desítky převážně latinsky psaných knih. Nelze opomenout i četné listy – v psaní listů byl Erasmus opravdovým mistrem (jsou to stylisticky dokonalá rozsáhlá živá díla, jejichž počet dal v knižním vydání vzniknout dvanácti svazkům).

Stručný životopis autora
E. Rotterdamský se narodil v Nizozemsku – s největší pravděpodobností v Rotterdamu – kolem 28. října 1469. O datu jeho narození a podrobnostech z dětství nelze s určitostí prohlásit téměř nic (sám Erasmus se o rané kapitole svého života příliš nezmiňoval), a to hlavně proto, že byl nemanželským dítětem nelegitimního svazku mezi knězem a měšťankou a jeho původ byl proto vždy poněkud zamlžován. Původně se (pravděpodobně po otci) jmenoval Gerhard Gerhards, dokázat to však nelze. Nizozemské Brabantsko patřilo spolu se zbytkem Holandska k nejvyspělejším územím v Evropě, což se projevilo i na kvalitě vzdělávání. Sám Erasmus navštěvoval kvalitní církevní školy. Poté roku 1487 vstoupil mezi augustiniány. Přestože na léta strávená v klášteře ve svým listech vzpomínal vždy kriticky, nepopíral, že právě zde poznal své antické vzory a seznámil se se studiem teologie a filozofie, kterému později věnoval celý svůj život. Erasmus složil slib věrnosti a stal se knězem.

Roku 1493 si zajistil finanční prostředky zaměstnáním sekretáře cambridgského biskupa a mohl odjet studovat na Sorbonnu. Do této doby spadají Erasmovy první literární pokusy. Studium zakončil teologickým doktorátem. Potom Erasmus cestoval po celé Evropě a na svých cestách poznal mnoho přátel a navázal množství styků s tehdejšími humanistickými učenci a filozofy. Pořídil první latinské překlady. Poznal Johanna Frobena (jehož tiskárna byla středem skupiny švýcarských humanistů a později se stala i Erasmovým dvorním vydavatelstvím). Patřil k velice významným učencům a spisovatelům.V roce 1519 navázal styky s Martinem Lutherem, který nejprve z Erasma vycházel.

Proud reformace, jenž výrazně ovlivnil spád událostí v Evropě, však Erasma od svých obdivovatelů oddělil. Humanista, který vždy prosazoval nenásilnou, kultivovanou nápravu církve, který toužil po přímém jednání na základě čistoty svědomí s využitím racionálního myšlení a vzdělání, se nemohl ztotožnit s radikálními a mnohdy drsnými postupy nápravy církve (takovými, jak je viděli mnozí reformátoři). Pro svou nerozhodnost a nevoli přidat se otevřeně k jedné z proti sobě stojících stran byl odsouzen představiteli obou směrů (reakčními katolíky i radikálními reformátory) a jeho vliv poklesl. Odvrátili se od něj mnozí přátelé. Ani jeho ostrá kritika, ani jeho satira, kterou se bavil na účet zapšklých biskupů mu nezpůsobily tolik problémů, jako váhavý postoj k reformaci a touha po nezávislosti.Kritizován ze všech stran se Erasmus stáhl do ústraní, kde usilovně pracoval na překladech a nových spisech. Dozvídá se o popravě svých přátel humanistů – Johna Fishera a Tomáše Mora. Touží se vrátit zpět do své rodné země, ale 12. července 1536 umírá v domě svého přítele Frobena.